Pohádkové noviny

… začneme s úsměvem, a to úryvkem z připravované nové knížky pohádkových pověstí kouzelného dědečka Fábulína, Časem zpátky do pohádky.

…  „Vítejte, to jsou mi vzácný pocestný,“ zvala nás do své čarodějné kuchyně. „Vzal jste to, dědečku Fábulíne, pěkně oklikou. Znám z Českýho ráje na Kuncberk i kratší cestu než přes Prahu,“ zasmála se pak čarodějnice Trepidáta. „Hlavně že jste se vrátil. Už dávno vám chci povědět, že vím vo jednom moc šikovným mlejně pěkně v zeleni utopeným a není to tak daleko vocuď. Na koštěti je to, sotva by písničku přezpíval, a pěšky tam budete taky cobydup. Stačí jen trochu přidat do kroku. Mlejn stojí na samotě, nedaleko Bartoušovskýho rybníka. Dáte se cestou na Rožďalovice a dál proti proudu řeky. Mrlina vás povede. Projdete městečko Kopidlno - a už jste tam. Český ráj je za humnama.“

„I namoutě, to si dám líbit,“ řekl jsem, brejličky se mi zamžily dojetím a srdíčko se zatetelilo radostí. „A opravdu je ten mlejn docela vopuštěnej?“ strachoval jsem se.

„Dyť vám to povídám, už dobrejch sto let,“ dušovala se Trepidáta. „Vod Bartoušovskýho rybníka na něj dohlíží hastrman Podešťa. Toť se ví, že to bude chtít tu a tam něco vyspravit, plot natřít a do vokýnek nějaký ty muškáty v kořenáči, ale bydleníčko to bude jedna radost. Do týhle chalupy se vejde celej pohádkovej svět.“

Nebylo to doslova tak, jak mlýn popsala čarodějnice Trepidáta, ale posuďte sami…

…na chlup za čtyři roky došlo i na ty muškáty v kořenáči (více fotografií naleznete zde)